Varování obyvatelstva je komplexní souhrn organizačních, technických a provozních

opatření zabezpečujících včasné předání varovné informace o reálně hrozící nebo již

vzniklé mimořádné události, vyžadující realizaci opatření na ochranu obyvatelstva.

 

Varování je zajišťováno:

a) standardním vyhlášením varovného signálu (sirény, místní rozhlas),

b) prostřednictvím médií,

c) jiným způsobem, zejména verbálně (megafonem nebo vozidlovým rozhlasovým

zařízením, pochůzkovou činností a osobním kontaktem, SMS apod.).

 

Pro standardní vyhlášení varovného signálu je na území České republiky zaveden jeden

varovný signál „VŠEOBECNÁ VÝSTRAHA“. Varovný signál je vyhlašován kolísavým tónem sirény po dobu 140 vteřin.

Všeobecná výstraha.mp3 (148,67 KB)

Varovný signál může být vyhlášen opakovaně 3 krát po tříminutových pauzách. Následně po provedení varování se poskytují tísňové informace ohroženému obyvatelstvu o hrozícím nebezpečí a o činnostech směřující k ochraně života, zdraví osob, zvířat a majetku. Varování obyvatelstva prostřednictvím médií nebo jiným způsobem je prováděno verbálně a zpravidla jeho součástí je i okamžitá informace obyvatelstvu o hrozícím nebezpečí.

 

Elektrická požární signalizace (EPS) zajišťuje včasnou a rychlou identifikaci a lokalizaci vzniku požáru již v počínajícím stádiu hoření. Nasazením systému EPS je tak možné zabránit vzniku velkých materiálových ztrát a v horších případech i ztrátě lidských životů.

Náklady vynaložené na pořízení EPS jsou vždy výrazně nižší, než následné škody vzniklé požárem. Instalace EPS se stává nepsaným standardem vybavení budov a v mnohých případech povinností pro dodržení platných závazných předpisů a norem.

Jak EPS funguje?

Systém EPS tvoří vyhodnocovací ústředna, různé typy hlásičů a koncová a popřípadě ovládaní zařízení. EPS informuje uživatele o vzniku požáru akustickou a optickou signalizací přímo v objektu nebo pomocí zařízení dálkového přenosu signalizace na stanoviště pultu centrální ochrany, který je umístěn u hasičského záchranného sboru. Ve většině případů bývá prvním příznakem nebezpečí kouř, který se objevuje dříve než zvýšená teplota, a který rovněž v největší míře způsobuje ohrožení osob. Detekci vzniku požáru zajišťují detektory založené na různých principech. Je žádoucí, aby EPS nejen signalizovala vznik požáru, ale aby také dávala signál zařízení zabraňujícímu rozšíření požáru - např. protipožární větrací zařízení, stabilní hasicí zařízení, požární uzávěry otvorů, zejména dveře a vrata, přetlakové ventilátory apod.

Pozor na vypalování trávy, jak postupovat při pálení odpadu či rozdělávání ohně v přírodním prostředí.

 

Každé jaro musí hasiči likvidovat zvýšené množství požárů v přírodním prostředí - hoří suché trávy, křoviny, lesní porosty a také odpady. Teplé jarní počasí lidi totiž láká k pálení biologického odpadu na zahrádkách nebo v lesích (zbytky staré strávy, listí, větve, klestí). Hasiči navíc kvůli nenahlášenému pálení klestí nebo odpadů mnohdy vyjíždějí zbytečně. Hasiči také varují před tradičním jarním nešvarem - vypalováním suchého porostu - trávy, což je činnost velmi nebezpečná a ze zákona zakázaná. Bohužel se s tím hasiči každý rok setkávají.

 

Málokdo si uvědomuje, že tyto aktivity přímo ohrožují lidské životy! I zdánlivě tak bezpečná činnost jako je spalování shrabaných porostů může mít neblahé následky. Oheň v otevřeném prostoru se může velice snadno vymknout kontrole - např. při silném větru - a způsobit nejenom ohrožení života a značné škody na majetku, ale také závažné ekologické následky-např. v podobě ztráty části lesa či úhynu živočichů. Stačí jen neopatrnost, trocha nepozornosti nebo panika. (Příklad následků neopatrného nakládání s ohněm v přírodním prostředí se udál včera na Slovensku viz. článek na tomto webu - pozn.autora)

Pamatujte, že vypalování porostů je podle zákona o požární ochraně striktně zakázáno. V případě porušení tohoto zákazu hrozí dle zákona fyzické osobě pokuta až ve výši 25 000 Kč, právnické osobě a podnikající fyzické osobě mohou hasiči udělit pokutu až do výše 500 000 Kč.

Léto je v plném proudu a s ním také typické bouřky doprovázené nejen hromy, ale také blesky. Počet bouřkových dní za rok se pohybuje v rozmezí 25-40 a blesky každoročně způsobí několik požárů lidských obydlí. V loňském roce 2008 hasiči evidovali celkem 63 požárů způsobených bleskem, při nich byli zraněni 2 lidé a způsobeny škody ve výši více než 12,4 milionu korun.

O tom jak může být bouřka nebezpečná svědčí nejen požáry,ale i případ z loňského července, kdy blesk zabil fotbalistu na hřišti a další tři zranil.

Co dělat když nás venku zastihne bouřka?

Pálení klestu lze v Karlovarském kraji hlásit elektronicky přes internet.

Nová služba hasičů pro všechny, kdo chtějí ušetřit čas i finance.

 

Elektronicky


Pálení lze nahlásit elektronickým formulářem, který občané najdou na webových stránkách HZS Karlovarského kraje - www.hzs-kvk.cz pod názvem "Hlášení pálení", který je umístěný na úvodní straně na horní liště.
Elektronický formulář občany sám navádí, co mají vyplnit. Po jeho odeslání se veškeré informace zobrazí obsluze operačního střediska hasičů na počítačích na příslušném místě na mapě.

Oxid uhelnatý (CO), má na svědomí více úmrtí při požárech, než všechny ostatní zplodiny hoření dohromady. Tento bezbarvý plyn bez zápachu je lehčí než vzduch a vzniká při každém požáru. Při nedokonalém hoření, kdy z místa požáru stoupá hustý tmavý kouř, látky vyvíjejí velké množství CO.